Ocenění čajovny Skleněná louka: Děkuji Vám za čistou energii vaší čajovny. Dlouho jsem si přál vás navštívit, ale až teď se to podařilo s mým přítelem Tomášem Sukupem. Učinili jsme ve vaší čajovně toto fotografování: https://www.poustevnik.org/tomas-sukup2/ Původem pocházím z čajovny Chajovna, která tradičně mnoho znamenala v duši obyvatel města Brna. Bohužel v poslední době tam nadmíru kouří dýmky, čímž se energie čajovny poněkud poškodila. Proto nyní budu chodit příležitostně občas na čaj do vaší "Skleněnky". Potěšilo by mne, kdybyste zveřejnila odkaz na můj web https://www.poustevnik.org/ jako budoucího ctitele čajovny Skleněná louka. V Lásce a úctě Swami Gyaneshwarpuri

Vzkaz pro Boba Klváně, majitele čajovny Chajovna v Brně: Nesouhlasím se současným zvýšeným kouření v Chajovně. Mám strach že se z čajovny stává doupě. Tak se prosím nad tím kouřením zamysli. Já sám nyní budu vodit své přátele do čajovny Skleněná louka, kde je velice čistá energie. Pořád Tě Bobe považuji za svého kamaráda a přítele! V Lásce a úctě Gyaneshwarpuri

Děkuji Pavle, stojí na oltáři, není na denním světle. Pokud by ztrácelě lístečky tak ji dám z oltáře za okno. Ve veliké Lásce a úctě Gyaneshwarpuri

Reakce na článek o živé bonsai na oltáři ze dne 18.8.2026: Milý Gyaneshwarpuri, z Tvé nové rostliny mám radost. Kouř, ani svíčka jí nevadí. Naopak, CO2, které hoření produkuje, jí prospívá. Jen jí nezapomeň dopřát dostatek slunečního svitu. Srdečně zdravím, Pavel

Milý Martine, mé pojednání o Býčí skále ještě nebylo oficiálně zveřejněno ve sborníku Acta Speleohistorica. K tomu dojde teprve v lednu 2027. Pan Milan Koudelka, historik z Blanenského muzea je mužem širokého srdce a velké empatie, proto mu nevadi zdvojení mezi neoficiálními Acta Speleohistorica, jež jsou vydávána mým vlastním nepatrným a nedostatečným nákladem s malým dosahem, a proto své poznání zveřejňuji i v řádně etablovaném Sborníku muzea Blanenska, který Milan Koudelka sestavuje s velkou láskou a velkou péčí. Jsem rád, že přijímáš již nekriticky mé pojednání o Býčí skále. Jsem si vědom toho, že článek o B.S. stojí na pomezí vědy, tedy je to spis spíše mystický a mystika je pane věda světců, což při vší úctě k Tobě Martine, Ty bohužel nejsi. To proto nerozumíš duchovnímu rozměru a poselství tohoto pojednání. Každopádně Ti děkuji za porozumění a jsem rád, že zveřejnění článku nebráníš. V Lásce a úctě Gyaneshwarpuri

Přišel mi tento email od Martina Golce, který zveřejňuji zde v návštěvní knize: Zdravím, článek je pěkný a jeho vydání bránit nemohu, a nechci. Chci jej podpořit. Myslím, že jsou tady ale dva doplňující fakty. Jednak bylo téma publikováno nedávno v samostatné práci v monografické řadě Acta Speleologica, což může redakci vadit. Jde o zdvojení tématu a to se redakce obvykle vyhraňují. Za druhé jde o spornou metodiku článku, který, jak sám uvádí nevyužívá vědeckou metodiku, ale psychotroniku či mystiku. Tyto směry stojí mimo vědu (třeba vysoké školy tyto obory nevyučují a sborník muzea dlouhodobě cílí na vědecké obory. Článku by tak odpovídala jiná redakce. Rozhodnutí redakce jistě vydá sama. Děkuji Marku za zájem o téma Býčí skály. Zdraví do krasu Martin

Tak to jsme propásli, totálně. Budu mít mši sv. za něj aspoň teď. Co nejspíš.

Děkuji pane faráři za vyjádření. Víte že páter Prnka má v letošním roce 2026 stoleté výročí narození?

Reakce na článek "Obrana P. Tomáše Prnky" ze dne 31.7.2026: Zdravím pěkně, vážení a milí. žehnám, jak píšete, ale navrhuji úpravu článku o P. Prnkovi: když musel pro svůj pokročilý věk odejít z fary do suterénního bytu - jakési poustevny - za dvorkem křtinské fary, smazal bych to suterénní - protože to bylo v 2. nadzemním podlaží , okna byla na dvě světové stzrany - na dvůrt i na zahradu a zařízení bylo moderní, v jedné chvíli dokonce lepší než sociálky a topení na faře. Po této stránce nebyl odstrčen, k slovům o děkování od biskupa nejsem schopen se vyjádřit, opravdu nevím, jak to přesně bylo .... a ani nechci hodnotit. Snažil jsem se však nástup do důchodu o. Tomášovi aspoň trochu zpříjemnit, vzpomeňte jen na větu: Pouť z (Hulína) by nebyla celičká bez otce Tomáše závěrečného slovíčka. A on promluvil a lidé byli rádi a on taky (já též)

Ano, vím že má svatý František z Assisi 800 let výročí od své blažené smrti. A děkuji srdečně za pozvánku na františkánskou výstavu do Krypty na Petrově. Byl jsem u toho, když byla tato krypta objevena. Je pravděpodobné, že se tam brzy zastavím. V Lásce a úctě Gyaneshwarpuri

Zdravím Vás a doporučuji návštěvu "františkánské výstavy" v kryptě na Petrově, k letošnímu 800.výročí úmrtí sv. Františka, které zatím asi nevnímáte? ač se k památce sv. Františka hlásite na svých stránkách. S pozdravem W. V. https://www.dieceznimuzeum.cz/[/I]

"Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré a kde oblaka bílá rychleji než kde jinde plují. Slyšíš tu píseň v korunách borovic? Slyšíš tu píseň dálek závratných? Tiše a velebně šumí hlavy stromů. Záře slunce červenavá stéká po jejich rozpukaných kmenech a vůně pryskyřice tě omámí. A večer oheň táborový tam do tmy pak zasvítí a vyvolá v tobě pocity, které otřesou tvou duší."

To nebyli ti praví skauti tiše sepěti s přírodou.Tohle již byla nějaká velkoměstká populace. Ale neoduzuji je. Žít čistě podle Foglara je určitě lepší.

Včera jsem šel do údolí Budišovky. Viděl jsem tam tábor skautů. Měli solární panely a elektro centrálu. Když jsem si četl kroniku Foglarovy skupiny jak na Sázavě tábořili. Bez vymoženosti civilizace. Pokrok nezastaviš. Stejně si myslím že ty Foglarovy tábory měli větší svobodu. Tim že nedokážeme žít bez elektrické energie jsme pořád závislí. Jakákoliv závislost nám bere svobodu.

Pojďme si sem psát básně a filozofii.